Základní pojmy a fakta o vydědění

Existují dva přístupy k dědictví. První znamená vůbec nic neřešit, po naší smrti se pak majetek rozdělí mezi dědice podle zákona. Nebo chceme o dědictví aktivně rozhodnout a ovlivnit tak komu a jaký připadne po naší smrti majetek z pozůstalosti. Ve druhém případě máme dvě možnosti, můžeme sepsat závěť nebo dědickou smlouvu. Jak v případě závěti, tak v případě dědické smlouvy nelze rozdělit celý majetek. Platná právní úprava myslí na “nepominutelné dědice”, kteří mají nárok na část zděděného majetku. I nepominutelné dědice však můžeme svým rozhodnutím z dědictví vyloučit, a to prohlášením o vydědění.  

Nepominutelný dědic

Nepominutelnými dědici jsou potomci, tedy děti zůstavitele, a pokud tito nedědí, pak jsou nepominutelnými dědici potomci potomků zůstavitele, tj. vnoučata zůstavitele. Nepominutelní dědici mají nárok na povinný podíl z pozůstalosti. Jeho velikost je dána zákonem, nezletilý nepominutelný dědic má nárok nejméně na tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Zletilý nepominutelný dědic musí dostat nejméně jednu čtvrtinu jeho zákonného podílu z dědictví.

Co je vydědění

Jedná se o právní úkon, kterým zůstavitel odejme potomkovi právo na tzv. povinný díl z budoucího dědictví, který by mu jinak náležel. Vyděděný tak ztrácí postavení nepominutelného dědice. Zákon umožňuje "nehodného" potomka jednak zcela vydědit, jednak jeho povinný díl pouze zkrátit, tedy zmenšit objem majetku a práv, která mu po zůstavitelově smrti připadnou. 

Zákonné důvody vydědění

Podle Občanského zákoníku 

“Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který 

a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,

b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,

c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo

d) vede trvale nezřízený život.

Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům.” 

V celém procesu je nejnáročnější právě naplnění důvodu pro vydědění. Týká se rodinných vazeb mezi rodiči a dětmi, kdy jedna nebo druhá strana může cítit v chování té druhé velkou nespravedlnost. I pro případné notáře, při sepisování prohlášení o vydědění, nebo následně soudce, při řešení případných sporů, je náročné naplnění důvodu posoudit. Ať už jde o neprojevený zájem nebo nezřízený život, vždy jde v každém jednotlivém případě o individuální posouzení, které musí přihlédnout ke všem okolnostem. Zda takový zájem o rodiče byl “opravdový” a jeho četnost, forma a zvyklosti v rodině odpovídaly zájmu, který lze od potomka očekávat. Když se rodič o své dítě řádně nestaral, nelze se divit, že po letech o něj dítě nebude jevit zájem také. Jde o nezájem vyvolaný nezájmem a takový důvod vydědění neuspěje. Konzultace s právníkem nebo notářem je zkrátka v případě vydědění více než na místě.  

Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, vyděděný je nejen nepominutelný dědic, ale zároveň i všichni jeho potomci, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Zemře-li však nejprve nepominutelný dědic, jeho potomci (zůstavitelova vnoučata) dědí, pokud nebyli rovněž vyděděni. 

Dědická způsobilost vs. vydědění

Občanský zákoník uvádí ještě další možnost, kdy lze dědice zbavit práva na dědický podíl, a to nejen dědice nepominutelného. 

“Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen. 

Z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.” 

Dědická nezpůsobilosti se může zdát velmi podobná vydědění. Je zde ale několik zásadních odlišností.  

  • Za prvé se dědická nezpůsobilost může týkat kteréhokoliv potenciálního dědice, ať už zákonného, ze závěti nebo smluvního. Naproti tomu vydědit lze pouze nepominutelné dědice (děti a vnuky zůstavitele).
  • Aby bylo vydědění platné, vyžaduje aktivní právní úkon ze strany zůstavitele. Dědicky nezpůsobilým se případný dědic stává automaticky ze zákona samotným jednáním popsaným v zákoně, není zde potřeba žádného jednání zůstavitele. Zůstavitel se o tomto jednání dokonce nemusí ani dovědět. 
  • K zániku účinků vydědění je potřeba zničení listiny, která vydědění obsahuje, nebo její výslovné odvolání. Dědickou nezpůsobilost však může zůstavitel dědici prominout, čímž se tato osoba stává opět dědicky způsobilou. Prominout jednání vedoucí k dědické nezpůsobilosti musí být ale dle zákona učiněno výslovně, nelze ho dovodit např. z toho, že zůstavitel s touto osobou nadále zůstal v kontaktu. 
  • Vydědění se může vztahovat i na potomky vyděděného, což je u dědické nezpůsobilosti vyloučeno.
  • Dědická nezpůsobilost znamená vždy ztrátu veškerých dědických nároků, včetně povinného dílu nepominutelného dědice, vyděděním však může dojít i k pouhému zkrácení povinného dílu.

Jak se bránit vydědění

Pokud je vyděděný potomek účastníkem dědického řízení, případné vydědění je sporné a chce ho napadnout, notář odkáže takového případného dědice k podání žaloby a na dobu vyřešení sporu o vydědění dědické řízení zastaví. V dědickém řízení může notář pokračovat až v okamžiku, kdy je po vyřešení sporu znám okruh dědiců. Pokud řízení tímto způsobem proběhlo, o platnosti vydědění rozhodl soud a dědické řízení bylo pravomocně skončeno, pak vydědění již nelze znovu zpochybnit. 

Pokud ale vyděděný potomek účastníkem dědického řízení vůbec nebyl a teprve po skončení dědického řízení zjistí, že byl vyděděn, může se svého práva k pozůstalosti domáhat žalobou. K uplatnění nároku na podíl z pozůstalosti platí obecná promlčecí lhůta tří let. 

Rodinné právo se dotýká velmi citlivých oblastí našich životů. Smrt blízkého člověka, řešení rozdělení majetku v dědickém řízení a případné vydědění je určitě správné konzultovat s odborníky, notářem nebo advokátem. Když se v roli rodiče pro vydědění rozhodnete, doporučujeme sepsat prohlášení spolu s notářem. Dokáže vám poradit a také posoudit, zda jsou pro vydědění splněny zákonné důvody. Pokud jste se stali případným vyděděným dědicem a nesouhlasíte s ním, s pomocí advokáta nebo alespoň po konzultaci s ním, můžete podat žalobu.

Poslední články

Bydlení v centru města nebo na okraji? Jaké má (ne)výhody?

K rozhodnutí o změně stávajícího bydlení nás obvykle přivede větší životní změna. Třeba založení rodiny, změna zaměstnání nebo naopak …

Pokračovat ve čtení

Úspěšný pronájem začíná správným výběrem nájemníka

Rozhodli jste se pronajmout nemovitost? Nebo už se dokonce ozvali první zájemci? Pokud výběru nájemníka věnujete čas a energii, můžete si …

Pokračovat ve čtení