V prvních týdnech roku 2024 je poptávka po bydlení na pronájem stále výrazně vyšší, než je dostupná nabídka, přičemž situace je nejsložitější ve velkých městech. V každodenní praxi nastává situace, kdy si vhodný byt nevybírají samotní nájemníci, ale spíše majitelé nemovitostí si vybírají svého nájemníka mezi několika zájemci.
V odborný kruzích i mezi veřejností se stále více objevují názory, že řešením tohoto problému a nerovnováhy na trhu je další zpřísnění regulací ze strany státu, a to v již tak regulovaném sektoru jako nájemní bydlení je. Společným znakem těchto názorů a úvah jsou další omezení a regulace především pro majitele nemovitostí. To vše s dobrým úmyslem pomoci zájemcům o bydlení svoji bytovou situaci vyřešit. Dle našeho názoru to však situaci nijak nevyřeší, naopak ji pro majitele nemovitostí i zájemce o bydlení ještě zkomplikuje. Známé mechanismy tržního prostředí a základní ekonomické principy nabídky a poptávky jsou neúprosné, a to i v případě bydlení a obchodu s realitami.
Tržní nájemné
Zájmy majitelů a nájemců se rozcházejí – majitelé chtějí pronajmout za co nejvyšší cenu spolehlivému nájemníkovi, zatímco nájemníci chtějí bydlet co nejvýhodněji. Jedním z parametrů nájemního vztahu je tržní cena (tržní nájemné), a ta se nachází přesně tam, kde se tyto protichůdné zájmy setkávají.
Možná řešení
Skutečným řešením pro dosažení co nejnižší tržní ceny je zajistit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, a to nejlépe tak, aby nabídka mírně převyšovala poptávku. Řešením je motivovat majitele, aby svůj byt nabídli na trhu nájemného bydlení bez zbytečného strachu o peníze nebo o samotný byt. Řešením je zcela jistě také zjednodušit výstavbu nových bytů, zkrátit stavební řízení a tím zvýšit počet bytů na trhu nájemního bydlení.
Důvody dnešního stavu
Proč jsou majitelé zpravidla ochotni uzavřít pouze jedno či dvouleté nájemní smlouvy? Protože jim to poskytuje alespoň základní jistotu, že v případě, že se z nájemce stane dlouhodobý neplatič, budou se moct snadněji domáhat vyklizení bytu a možnosti znovu ho nabídnout na realitním trhu. V případě, že nájemní vztah běží ve vzájemné spokojenosti, dochází k prodloužení nájemní smlouvy, což se v praxi děje u většiny případů. Důvodem této situace je tedy stávající nerovný vztah pronajímatel – nájemce v situaci, kdy nájemce z jakéhokoliv důvodu není schopen nebo ochoten platit domluvené nájemné a související poplatky či jinak porušuje ustanovení nájemní smlouvy.
Pokud se pro pronajímatele stanou podmínky nájmu dané především státními regulacemi neúnosnými, nebudou byty na trhu nabízet (nebo jen neoficiální cestou), čímž se sníží počet dostupných bytů a zvýše se tržní nájemné. Z našeho pohledu se tedy stane přesný opak toho, co stát zamýšlí, tedy pomoct nájemníkům a zájemcům o bydlení.